Transplantace vlasů – ne každý je Bruce Willis

Umíte si představit, že by Bruce Willis podstoupil transplantace vlasů? Asi ne, že? Jeho plešatá hlava je zároveň pečlivě oholená značka. Takhle si ho pamatujeme a je pravda, že už hodně dlouho. Stačí se podívat do některých jeho starých filmů a je jasné, že výrazné kouty byly znatelné vlastně už od mládí. Už na snímku z roku 1989, tedy v době, kdy mu bylo 34 let, má poněkud vysoké „čelo“. Nevěříte? Tak se podívejte na anglickou verzi wikipedie, kde je jeho heslem je snímek volně dostupný. Jenže ne každý je hollywoodská hvězda, ne každý si na své lesklé hlavě zakládá a ne každý používá svou vizáž jako nezaměnitelnou filmovou značku.

 

Upřímně, na vlasech svět nestojí, byť zlatou pagodu postavenou na viklanu Kyaiktyio v Myanmaru podle pověsti před pádem do hlubiny vyvažuje jediný Buddhův vlas. Možná mají vlasy přece jen větší význam, jen jsme jim mnohdy schopni přisoudit. Plešatý je Bruce Willis a bezvlasý byl i Gándí. Ten první změnil filmovou branži a ten druhý dokonce osamostatnil Indii. Jenže je tady ono pověstné ego, výchova a touha být krásný. Touha být krásný, in, cool a kdo ví co ještě, pohání kosmetický, ale i oděvní průmysl. Vlasy se dají zpeněžit, paruka koupit, ale ať si kdo chce co chce říká, nejlepší je mít vlastní. A pokud se jich například na temeni nedostává, ale na zbytku hlavy jsou, máme vyhráno.

 

Transplantace vlasů jsou úplně jiná, jednodušší, liga než transplantace čehokoliv jiného. Dárce je člověk sám sobě a tak není žádný problém s hledáním vhodného člověka, protože nejvhodnější jste vy. Připodobnit to ze například k dárcovství krevní plazmy, která se může odebírat každé dva týdny. Krev odebraná z paže putuje strojem a vrací se zpět do těla dárce. Jen je o krevní plazmu chudší. Vše je při osobním dárcovství v nejvyšší možné kvalitě. Takže není se čeho bát. Dokonce ani jizev ne.

 

Málokdo by chtěl mít tak dlouhé vlasy jako Číňanka Xie Qiunping s vlasy dlouhými přes pět metrů. Je to totiž extrémně nepraktické. Jen si představte, že si něco tak bizarního máte umýt, pak čekat až to uschne a nakonec učesat.

 

„Tobě se to mluví, máš vlasy po otci,“ říká mi celoživotní kamarád Martin, který už jako dítě chodil k nám na návštěvu a tátu znal. Je fakt, že i pozdním věku jeho „háro“ bylo sice šedivé, ale prořídlé jen trochu. Zato v Martinovi pomalu ale jistě roste mindrák z vypadávání vlasů. „Budu vypadat jako můj fotr,“ stěžuje si. Je pravda, že podědil „vlasové geny“ po otci, tak má trochu smůlu. A postupující kouty ukazují, že by mohl mít pravdu. Zatím se k transplantaci vlasů neodhodlal, je jasné, že je to jen otázka času. Myslím, že už si na ni dává peníze stranou. A upřímně řečeno – proč ne. Pokud mu to zvedne sebevědomí, neměl by váhat ani minutu. Jak už jsem psal, na vlasech svět lidí nestojí, ale svět jednoho člověka často ano.

 

Vlasy totiž nejsou jen ozdobou. Mají svou tepelně izolační funkci a vydrží růst 2 – 4 roky. V jejich vypadávání je normální, stovka vlasů denně ještě není důvod k panice. Za měsíc vyrostou o 0,5 – 1 cm, takže si samo můžete spočítat, že při transplantaci už se za pouhých několik týdnů začnou překrývat, opticky splývat a efektu „bujarosti“ bude dosaženo.

 

Kdyby byl Elvis Presley plešatý, nikdy bychom se nedozvěděli, že jeho vlasy nakonec dosáhly ceny 15 000 dolarů. To je cena, za kterou byl jeden jejich pramen vydražen. A kdyby byl Presley zrzek, možná by byly ještě dražší, protože zrzavých vlasů je v populaci nejméně. A co se sexu týče, prý jsou zrzky nejnáruživější, ale to jsem jen slyšel. Třeba máte někdo vlastní soukromou, intimní zkušenost. Pokud je to pravda, tak už na dálku by se dala odhadnout vášeň ve vztahu. A pak, že prý vlasy nejsou důležité.