Pronájem bytu v Plzni. Jak je to s nájemní smlouvou a co vám pronajímatel může či nemůže nařídit

S čím dál vyšší nedostupností vlastního bydlení sahá stále více lidí po pronájmu bytu. Zvolíte-li i vy tuto možnost, přečtěte si nejprve tento článek, abyste věděli, co vás čeká!

Pronájem bytu není podnájem

V první řadě je nutno podotknout, že pronájem a podnájem není totéž, ačkoliv je má řada lidí tendenci libovolně zaměňovat. Nemovitost si lze pronajmout pouze od jejího vlastníka a podmínky takovéhoto smluvního vztahu jsou jasně definovány.

Pokud ale nájemce přenechá (obvykle se souhlasem vlastníka) byt či jeho část k užívání dalšímu člověku, potom se jedná o podnájem, při němž samotný vlastník bytu ani nemusí hrát roli. Podnájemní smlouvy ovšem zaručují podnájemci menší práva, než smlouvy nájemní. Podnájemce je závislý na nájemci – pokud se vlastník rozhodne ukončit smlouvu s nájemcem, znamená to, že je tím ukončen i podnájem. Do větších detailů je rozdíl mezi nájmem a podnájmem rozveden zde.

Dobře ošetřená nájemní smlouva předchází problémům

Základem nájemního vztahu je nájemní smlouva.

· Prohlášení smluvních stran včetně jmen, bydlišť i čísla občanského průkazu

· Předmět nájmu, tedy byt a jeho příslušenství

· Doba trvání nájemního vztahu (doba určitá či neurčitá, jakož i výpovědní lhůta)

· Výše nájemného i případné další úhrady za služby (voda, topení atd.)

· Vratná kauce, kterou může pronajímatel použít na úhradu ušlého nájmu či jiných škod. Výše kauce smí dosahovat maximálně trojnásobku dohodnutého měsíčního nájmu

· Práva a povinnosti (co je v bytě povoleno a zakázáno – pokud přitom nedochází k omezení práv nájemce)

To vše je obvykle obsahem nájemní smlouvy a žádný z výše uvedených bodů by v ní neměl chybět. Pro klid duše vaší i pronajímatele.

K nájemní smlouvě by se pak měl ještě družit také předávací protokol, kde jsou zaneseny stavy měřičů energií, stav bytu a jeho vybavení či další přidružené informace.

Co je pronajímateli bytu dovoleno?

České právo obvykle stojí více na straně nájemce. Ačkoliv se o řadě věcí traduje, že vám je může pronajímatel nařídit či zakázat, ve skutečnosti tomu tak často není. Podívejme se, co vlastně pronajímatel může a nemůže.

· Zvýšit nájem. Zde záleží na podobě vaší smlouvy. U smluv na dobu určitou (nejčastější je jeden rok) je nájem jasně stanoven a zvýšit jej lze teprve po dalším obnovením smlouvy. Výše nového nájmu je zcela na libovůli pronajímatele. U smluv na dobu neurčitou pak lze nájem zvýšit o fixní částku či takzvanou inflační doložku, která je ve smlouvě sjednána. Nájem se takto může zvýšit vždy jen jednou do roka a jeho celkové zvýšení za tři roky nesmí přesáhnout 20%.

· Kontrolovat byt. Pronajímatel má právo váš byt zkontrolovat, nesmí to ovšem z kontrolami „přehánět“. Bohužel, definice tohoto přehnání není nijak stanovena, je proto nejlepší se zkrátka nějak lidsky dohodnout.

· Vypovědět nájemní smlouvu. To pronajímatel smí, musí mít ale zákonný důvod (například neplacení nájmu, úmyslné poškozování majetku či násilí na osobách v domácnosti či domě). Výpovědní lhůta je tři měsíce.

· Zakázat chovat zvíře. Pokud se jedná o běžné domácí mazlíčky, pronajímatel vám jejich chov zakázat nemůže. Je to ale na vaší dohodě a případných dobrých vztazích. Někde se mazlíček v bytě může vyřešit třeba i „nájemným za zvíře“.

· Zakázat práci a podnikání z domu. To samozřejmě pronajímatel zakázat nemůže, pokud se nejedná o práce, které by byt významně zatěžovaly. Štrikovat svetry v bytě můžete – řezat dříví už ne.

· Pokutovat vás za pozdní platbu. Nic takového pronajímatel nemůže.

Tím jste tedy seznámeni se základními náležitostmi a právy, které vyplývají z nájemního vztahu. Jestli si z vlastní zkušenosti přejete něco dodat, komentáře jsou zde přesně k tomu!