S čím dál vyšší nedostupností vlastního bydlení sahá stále více lidí po pronájmu bytu. Zvolíte-li i vy tuto možnost, přečtěte si nejprve tento článek, abyste věděli, co vás čeká!
Pronájem bytu není podnájem
V první řadě je nutno podotknout, že pronájem a podnájem není totéž, ačkoliv je má řada lidí tendenci libovolně zaměňovat. Nemovitost si lze pronajmout pouze od jejího vlastníka a podmínky takovéhoto smluvního vztahu jsou jasně definovány.
Pokud ale nájemce přenechá (obvykle se souhlasem vlastníka) byt či jeho část k užívání dalšímu člověku, potom se jedná o podnájem, při němž samotný vlastník bytu ani nemusí hrát roli. Podnájemní smlouvy ovšem zaručují podnájemci menší práva, než smlouvy nájemní. Podnájemce je závislý na nájemci – pokud se vlastník rozhodne ukončit smlouvu s nájemcem, znamená to, že je tím ukončen i podnájem. Do větších detailů je rozdíl mezi nájmem a podnájmem rozveden zde.
Dobře ošetřená nájemní smlouva předchází problémům
Základem nájemního vztahu je nájemní smlouva.
· Prohlášení smluvních stran včetně jmen, bydlišť i čísla občanského průkazu
· Předmět nájmu, tedy byt a jeho příslušenství
· Doba trvání nájemního vztahu (doba určitá či neurčitá, jakož i výpovědní lhůta)
· Výše nájemného i případné další úhrady za služby (voda, topení atd.)
· Vratná kauce, kterou může pronajímatel použít na úhradu ušlého nájmu či jiných škod. Výše kauce smí dosahovat maximálně trojnásobku dohodnutého měsíčního nájmu
· Práva a povinnosti (co je v bytě povoleno a zakázáno – pokud přitom nedochází k omezení práv nájemce)
To vše je obvykle obsahem nájemní smlouvy a žádný z výše uvedených bodů by v ní neměl chybět. Pro klid duše vaší i pronajímatele.
K nájemní smlouvě by se pak měl ještě družit také předávací protokol, kde jsou zaneseny stavy měřičů energií, stav bytu a jeho vybavení či další přidružené informace.
Co je pronajímateli bytu dovoleno?
České právo obvykle stojí více na straně nájemce. Ačkoliv se o řadě věcí traduje, že vám je může pronajímatel nařídit či zakázat, ve skutečnosti tomu tak často není. Podívejme se, co vlastně pronajímatel může a nemůže.
· Zvýšit nájem. Zde záleží na podobě vaší smlouvy. U smluv na dobu určitou (nejčastější je jeden rok) je nájem jasně stanoven a zvýšit jej lze teprve po dalším obnovením smlouvy. Výše nového nájmu je zcela na libovůli pronajímatele. U smluv na dobu neurčitou pak lze nájem zvýšit o fixní částku či takzvanou inflační doložku, která je ve smlouvě sjednána. Nájem se takto může zvýšit vždy jen jednou do roka a jeho celkové zvýšení za tři roky nesmí přesáhnout 20%.
· Kontrolovat byt. Pronajímatel má právo váš byt zkontrolovat, nesmí to ovšem z kontrolami „přehánět“. Bohužel, definice tohoto přehnání není nijak stanovena, je proto nejlepší se zkrátka nějak lidsky dohodnout.
· Vypovědět nájemní smlouvu. To pronajímatel smí, musí mít ale zákonný důvod (například neplacení nájmu, úmyslné poškozování majetku či násilí na osobách v domácnosti či domě). Výpovědní lhůta je tři měsíce.
· Zakázat chovat zvíře. Pokud se jedná o běžné domácí mazlíčky, pronajímatel vám jejich chov zakázat nemůže. Je to ale na vaší dohodě a případných dobrých vztazích. Někde se mazlíček v bytě může vyřešit třeba i „nájemným za zvíře“.
· Zakázat práci a podnikání z domu. To samozřejmě pronajímatel zakázat nemůže, pokud se nejedná o práce, které by byt významně zatěžovaly. Štrikovat svetry v bytě můžete – řezat dříví už ne.
· Pokutovat vás za pozdní platbu. Nic takového pronajímatel nemůže.
Tím jste tedy seznámeni se základními náležitostmi a právy, které vyplývají z nájemního vztahu. Jestli si z vlastní zkušenosti přejete něco dodat, komentáře jsou zde přesně k tomu!
